Jaké je Bulharsko

V Bulharsku jsem se cítil jako doma.

  • podobní lidé jako v Čechách
  • trochu podobná příroda
  • zůstaly tu některé prvky z dob komunismu (jiné než u nás)
  • stejné nebo nižší ceny (ve vnitrozemí výrazně nižší)

Bulhaři - Bulhaři kouří - Ceny v Bulharsku - Bulharská města - Sociální zařízení - Počítače v Bulharsku - Reliéf Bulharska, hory - Bulharská politika - České zastupitelské úřady - Telefonování v BulharskuČasové pásmo

Bulhaři

Obyvatel Bulharska je 8 miliónů, tedy o něco málo méně než obyvatel České republiky. Nejsou to všichni Bulhaři, v tom čísle je i hodně Romů (asi desetina) a spousta Turků.

Abych poznal Bulhary, snažil jsem se hodně jezdit stopem. Také jsem si povídal s prodavači a s hosty v restauracích. Závěr je, že Bulhaři jsou navzájem různí. To asi nikoho nepřekvapí.

Přišli mi hodní. Přirození. S cizincem (se mnou) si rádi popovídali úplně všichni. V horách jsou lidé úplně pohodoví, tam plyne čas jinak. U moře a v Sofii se trochu víc kouká na zisk a na hodinky, ale pořád hodně v klidu. Ovšem Bulhaři sami o sobě si moc dobrého nemyslí. Povídal jsem si s jedním malířem a ten říkal, že Bulhaři jsou zlí a hádaví, nepřející. Tak nevím, mně se jevili opačně.

S jedinou výjimkou měli všichni Bulhaři, které jsem potkal, výrazně levicové myšlení. Ta výjimka byl majitel restaurace, co mě svezl stopem. Maká od nevidím do nevidím a nestěžuje si. Zbytek Bulharska si stěžuje, jak je draho a jak mají málo peněz. Bulhaři si hodně slibovali od vstupu do Evropské unie. Ale zázrak se nekonal, jenom stouply ceny. (Což nesouvisí se vstupem do EU, ale s fixací měny na euro.)

nesebar parte 3045
V Bulharsku uvidíte hodně často parte. Nejsou tu kvůli tomu, že by lidé tak často umírali, ale protože je zde zvykem tisknout parte i při výročích úmrtí. Můžete tak vidět vzpomínku na někoho, kdo už je dvacet let pochovaný.

Bulhaři kouří

Bulhaři kouří. Všichni. Nebo skoro všichni. Všichni, koho jsem potkal, kouřili.

V jednom tištěném průvodci jsem četl návod na bulharskou snídani: "kafe a cigareta. Pokud máte po této snídani hlad, znovu kafe a cigareta." Myslel jsem si, že to je sranda. Ale není. V Sofii jsem to ráno v kavárnách viděl na vlastní oči. Bulhaři si pravděpodobně neuvědomují, jak je kouření škodlivé. Možná tu mají nižší ceny cigaret, nevím. Očekávám existenci černého trhu, protože se v Bulharsku pěstuje spousta tabáku. Naštěstí se nekouří v autobuse (kromě řidiče, ten kouří za jízdy vždy) a v některých veřejných budovách. Restaurace jsou otevřené, takže tam kouření nevadí.

Ceny v Bulharsku

Kvůli velkému zájmu o údaje o cenách jsem zdejší text přenesl na samostatnou stránku -- bulharské ceny.

Bulharská města

Byl jsem překvapený, jak hodně se bulharská města podobají městům českým a slovenským. Výjimkou jsou jenom centra s unikátní starou architekturou, která je samozřejmě od té naší architektury odlišná. Jinak je to jako na Kladně: normální starší domy obklopené žalostnými paneláky. Ulice spíše široké a životní ruch se soustředí do starší zástavby a užších uliček.

varna ulice jinany 2753achtopol ulice 3448burgas bulvar 3117

Jedna věc mě na bulharských městech zcela uchvátila. Jsou to vzrostlé stromy v ulicích a to i mezi vysokými domy. Tam, kde se u nás vysazují a pečlivě stříhají malé javory, katalpy nebo akáty, tam v Bulharsku rostou šedesátileté jasany, kaštany, lípy a jiné stromy. Krásně to stíní a chladí. V parcích mají oblibu vysazovat cedry, ještě víc než je to třeba v Portugalsku. Moc mě těšily fontány, ty mají hodně nápadité. Mnohem častěji než u nás jsou v bulharských městech přístupné zdroje pitné vody (označený pramen nebo kohoutek).

Sice jsem si v bulharských městech připadal jak doma, ale přišlo mi to, jako kdybych se vrátil o deset let zpět. Jsou maličkosti, které si dnes málokdo uvědomuje, ale za dvacet let se Česko posunulo dopředu výrazně. Bulharsko jenom na půl cesty. Rozbité chodníky, nesmyslné otevírací hodiny úřadů a ochodů, stará auta, vysklená okna, tisíckrát rozkopávané a asfaltem lepené ulice, na každou kravinu papírové lejstro, chaos v jízdních řádech, zácpy a špatně načasované semafory. Na druhou stranu mají docela čisto, až na ty milióny vajglů.

(Za tuhle část textu jsem asi kritizován v diskusi. Berte to tedy jako můj názor. Ano, ani Česko není ráj. Ale vy, kdo své Bulharsko milujete a jeho vady ignorujete, zkuste prosím otevřít oči.)

burgas pentle na strome 3602
V Bulharsku jsem velmi často potkával zvláštní červenobílé třásně uvázané na stromky. Někdy byly na keři dvě nebo tři, jindy třeba dvacet. K vidění jak v Sofii, tak v Burgasu i Velkem Tarnovu. Pohanský zvyk мартеница.

Sociální zařízení

V hotelích, kde se ubytovávají cizinci, jsou koupelny a záchody obvykle v pořádku. Jinak ale mají v Bulharsku koupelny na relativně nízké úrovni. Toaleta je nepříjemně často temná páchnoucí místnost, někdy i s tureckým záchodem. Na veřejných místech se za záchody platí, obvykle půl leva. Jinde -- a to i v restauracích -- si na toaletu musíte jít půjčit klíč. V mnoha oblastech (ale ne v Sofii) se použitý toaletní papír nehází do mísy, ale do přistaveného koše.

Nikde jsem v Bulharsku nepotkal sprchový kout nebo dokonce vanu a to ani v domovech běžných Bulharů, ani v lepších privátech. Nechci generalizovat, ale přišlo mi to zvláštní. Zařízení téměř všeho je polámané, kohoutky kapou nebo nefungují. Je to zvláštní. Jako by jim na koupelnách vůbec nezáleželo. Je to hodně podobné Turecku (i když po zkušenostech z východního Turecka si troufám tvrdit, že Turci o své koupelny dbají lépe).

Přečtěte si, jak se v Bulharsku shání ubytování.

Počítače v Bulharsku

bulharsko interenetova kavarna carevo 7411
většina internetových kaváren v Bulharsku používá stejný software na měření času

Tato kapitola byla psána v roce 2007, rychle se to mění.

Bulhaři ještě nemají moc počítačů. V úřadech ani v turistických kancelářích má počítač jenom někdo a spíše nikdo. Očekávám, že do Bulharska pravá počítačová revoluce teprve vtrhne. Jistěže existují lokální komunity počítačových hráčů a i vzdělanější lidé počítač vlastní, ale prostě tak nějak nejsou rozšířené. Zpoždění za námi možná pět deset let.

Podobné je to s internetem. Někde je, ale je pomalý. Jinde prostě není. V pobřežních městečkách jsem internet viděl snad všude (kromě Achtopole, Lozence a Černomorce). V Burgasu si někdo staví lokální síť tak, že normálně tahá twistové kabely po sloupech v hustých svazcích po celém městě. Většinou připojení poskytuje státní telefonická společnost. Wi-fi tu v době mých návštěv (2008 a 2007) moc neznali, ovšem zasvěcený příspěvek v diskusi v roce 2009 mluví o opaku -- prý je v Bulharsku víc otevřených wi-fi než u nás.

Příhoda z nějaké turistické kanceláře v Kranevu: Byly tam dvě paní a poskytovaly mi informace. (Mluvili jsme rusky, anglicky neuměly.) Potom jsem se jich zeptal, jestli mají emailovou adresu. Obě paní se spolu v bulharštině pustily do zajímavé pře. Jedna se domnívala, že email nemají. Druhá paní se domnívala, že email mají. Snažil jsem se jim vysvětlit, že nechci znát emailovou adresu někoho, kdo si není jistý, zda něco takového má. Aktivnější paní to odmítla vzít na vědomí a komusi pět minut telefonovala. Nakonec přišla s vítězoslavným papírkem. Nápis na něm začínal na www.

Takže email tady moc nepoužívají. Na reklamách jsou všude jenom telefonní čísla. Webová revoluce teprve přijde. (Psáno 2007, možná už přišla.)

Reliéf Bulharska, hory

Bulharsko je veliká země podélného tvaru. Na délku měří 450 km, od severu k jihu 250 km.

pirin 6757krajina rybnik 2734stob 6568

Bulharsko se od západu k východu svažuje k moři. Trochu to zjednodušuju, ale ne moc. Je to parovina, která postupně, jak jdete k moři, v průměru pomalu klesá. Když jedete po silnici ze Sofie na východ do Tarnova, do Plovdivu nebo na Sliven, tak ty silnice stále klesají. Přišlo mi to až neuvěřitelné. Dolů, dolů. (Skoro jako když se sjíždí ze Švýcarska do Německa, jenom ne tak prudce.)

Ta parovina je rozdělena centrálním pohořím, které se jmenuje Balkánské pohoří. Balkánské pohoří nejsou žádné superhory, spíš větší kopce, ale jsou neobyčejně malebné, hlavně kvůli svému zalesnění. Jeho významná část je Stará planina (přičemž vlastně pořádně nechápu rozdíl mezi Starou planinou a Balkánským pohořím). Balkánské pohoří patří ke karpatskému systému, který tím nabývá podoby prohnutého S.

Do Bulharska se jezdí na hory hlavně do jiných vyšších pohoří, která se rozkládají v jihozápadní části Bulharska jižně od Sofie - Rila a Pirin. Všechno to jsou velehory velké přibližně jako Vysoké Tatry. Kousek dál na východ maličko menší Rodopy, ale i ty jsou dost vysoké a hlavně rozlehlé. Tyto hory sice nejsou zcela vyprahlé, jako je tomu v Řecku (přirovnal bych je ke kopcům na ostrovech Korfu nebo Lefkada), ale už zde bývá problém s vodou.

Balkánské pohoří od sebe odděluje dvě úzké nudle nížin. Na severu je to Podunajská nížina, někdy nazývaná také Dolnodunajská. Za Dunajem na sever už je pak Rumunsko. Na jihu se nížina nazývá Thrácká (též Trácká, Hornotrácká). Nížiny jsou docela nudné, prostě zemědělství. Je znát, že v Bulharsku probíhala kolektivizace zemědělství. Lány jsou velké, nejsou tu úzká políčka jako v sousedním Řecku. Až k moři se nížiny nedostávají. Pobřeží Bulharska je spíše mírně kopcovité (s výjimkou nejbližšího okolí Burgasu a Pomorie, kde je to placka).

Bulharská politika

Lidé jsou v Bulharsku z politiky otrávení ještě víc než u nás. Jak už jsem popisoval na stránce historie, po pádu komunistického režimu se střídají dvě větší strany, pravicová a levicová (bývalí komunisté). Jazýčkem na vahách je turecká národní strana, která je (podobně jako u nás bývali lidovci) skoro v každé vládě. Bulhary to notně štve, protože nemají Turky moc rádi. Turecká strana hájí zájmy tureckých zemědělců z jižních oblastí Bulharska z okolí Krdžali (pěstují hlavně tabák).

Před několika lety měli v Bulharsku volební epizodu s bývalým carem Simeonem. Jeho strana vyhrála, ale nic nezměnila. Po 4 letech prohrála a zmizela.

achtopol cirkus plakat 3474
Klobouk šaška cirkusu Arlekino je ozdoben evropskou vlajkou

Od ledna 2007 přistoupilo Bulharsko k Evropské unii. Evropa tlačí na některé změny. Je otázka, zda import evropského politického marasmu do bulharského politického marasmu dá vzniknout něčemu lepšímu. Určitá naděje tu je, mohlo by se to navzájem nějak požrat. Dva příklady vlivu EU:

  1. V Bulharsku se od léta 2007 začíná mluvit o korupci. Těžko by se korupce stala hlavním politickým tématem (snad kromě Libye), kdyby korupci v Bulharsku a Rumunsku oficiálně nekritizovala ve své oficiální zprávě Evropská komise.
  2. V létě 2007 bylo po osmi letech z Libye propuštěno pět bulharských zdravotních sester. Libye zadržovala zdravotnice jako rukojmí a hrozila, že je popraví, aby nemusela platit odškodění za teroristické útoky, které spáchala. Zvrat ve vyjednávání způsobilo až členství Bulharska v Evropské unii, předtím bylo Bulharsko zahraničně-politicky velmi slabé. Když chce diktátor zaútočit na mezinárodní společenství, vybere si k tomu jeho nejslabší článek, kterým bylo Bulharsko. Bulharskou státní pokladnu tahle příhoda ještě navíc stála 56 miliónů dolarů, které museli Libyi odpustit na dluzích.

Bulharsko si velmi váží svého členství v NATO. Před prezidentským palácem v Sofii neustále vlají vlajky států NATO včetně české. Nedokážu si představit, že bych něco podobného permanentně viděl na hradčanském náměstí.

V Bruselu v evropském parlamentu jsem si všimnul zvláštní náhody. Azbuka už je jedním z oficiálních písem EU. Protože jsou unijní nápisy v různých jazycích všude seřazeny podle abecedního pořadí názvu jazyka a tvrdý znak ve slově bulharština (bălgarsky) se do latinky přepisuje jako "ă", je bulharština psaná azbukou na všech evropských nápisech první. Aspoň nějaký evropský primát.

Když už to zmiňuju, Bulhaři si myslí, že mají na azbuku patent a kvůli rozdílnosti čtení slova "euro" v bulharštině a srbštině blokovali přístupové rozhovory Černé hory. (Píšou to евро a čtou jako evro, nakonec to prosadili. V tomhle ohledu jsou Bulhaři šovinisté, považují se za pravlast slovanské vzdělanosti a písma.)

Sousedé Bulharska

Začnu Tureckem a pojedu po směru hodinových ručiček: Turecko, Řecko, Makedonie (FYROM), Srbsko, Rumunsko.

Se všemi sousedy má Bulharsko vztahy dobré. Bulharsko nepatří do Shengenského prostoru. Čeští turisté cestující do Bulharska mohou jet na občanku a na občanku se dají přejít hranice do Rumunska nebo do Řecka. Pas stačí pro přechod hranice do Turecka, a Makedonie. Žádný ze sousedů Bulharska nezavádí pro občany ČR vízovou povinnost (ani Turecko).

České zastupitelské úřady

Ambasáda České republiky v Sofii:
Posolstvo na Češkata republika, bul. Janko Sakazov 9, /vchod od ul. Panajot Volov/ 1504 Sofia, tel.: předvolba 00359 2 tel. 946 1111, fax: 00359 2/946 1800
email sofia@embassy.mzv.cz (z této emailové adresy jsem bez problému dostal odpověď)
webová stránka ZÚ ČR Sofie: www.mzv.cz/sofia

Honorární konzulát ve Varně: Cani Ginčev 24, 9002 Varna
Telefon : ++359 52 641 775
E-mail : Varna@honorary.mzv.cz
Mobil : ++359 887 648029
Pohotovostní telefon pro případy nouze českých občanů a volání v nočních hodinách : ++359 52 500 626
Provozní hodiny úřadu: úterý a čtvrtek 14.00-16.00

Konzulát v Burgasu: Hotel Blgaria, ul. Alexandrovska 21, 8000 Burgas (to je ten velký hnusný barák na náměstí poblíž autobusového nádraží)
tel.: ++359 56 84 26 10
e-mail : burgas@email.cz (sem jsem psát nezkoušel)
Mobilní telefon nepřetržité služby pro naléhavé případy nouze : ++359 885 35 90 50 Na mobilní telefon konzulární služby se můžete obracet kdykoliv v naléhavých případech nouze, t.j. při ztrátě nebo odcizení cestovních dokladů, v případě vážných dopravních nehod, úrazů, stanete-li se obětí trestné činnosti, jste-li zadrženi policií a podobně
Provozní hodiny úřadu : po-pá : 7.45-16.15 hod.
Úřední hodiny : po-pá : 9.00-12.00

Telefonování v Bulharsku

Ačkoli Bulhaři používají telefony mnohem častěji než Češi, je docela zmatek vyznat se v jejich předvolbách a číslech. Mezinárodní předvolba na bulharskou telefonní síť je +359, případně 00359. Pokud vidíte čísla začínající jinými předvolbami, jedná se o předvolby jednotlivých měst. Chcete-li na takové číslo volat z Čech, vytočte +359 a z uvedeného čísla si odmyslete úvodní nulu.

Na místní hovory z Bulharska se mezinárodní předvolba nepoužívá a je potřeba někdy je vytáčet s nulou (tak, jak je většinou uvedeno), ale někdy také s 99 na začátku. Dost zmatek.

Mobilní operátoři používají mobilní předvolby 0035917 0035948 0035987 0035988 0035989 0035998 a 0035999.

Chcete-li volat z Bulharska do Čech, použijte klasickou volbu +420 a číslo.

Jednodušší je to s mobilem. Všichni čeští mobilní operátoři poskytují v Bulharsku roaming, který se většinou zapne automaticky. Ze svého mobilu můžete bez problému volat na bulharská telefonní čísla prostě tak, že vymačkáte číslo, které někde najdete. Samozřejmě musíte mít u svého operátora roaming povolený, což u českých operátorů není automatické (nechtějí se pak soudit za reklamace nečekaně vysokých roamingových poplatků). Před odjezdem do Bulharska si tedy u operátora domluvte roaming (stačí jim zavolat na linku operátora).

Esemesky s roamingem fungují jak mezi kamarády, kteří jsou v Bulharsku s vámi, tak do Čech. Stojí jenom o pár šupů víc než v Čechách. Z Čech do Bulharska stojí esemeska stejně jako do Čech. Vždycky je ale lepší mít čísla uložena v mezinárodním formátu +420 ...

Časové pásmo

V Bulharsku je o hodinu víc. Když je u nás poledne, tak v Buhlasrku už mají jednu hodinu odpoledne. Je to stejné časové pásmo jako třeba Řecko nebo Turecko (GMT + 2, v létě GMT + 3). Zajímavé je, že tento bulharský čas svítí i v autobusech, které jezdí do Prahy. Nenechte se tím zmást.

Bulhaři mají normálně letní čas jako zbytek Evropy.

Komentáře k této stránce - O Bulharsku na diskusním webu najih.cz

 

Bulharsko > Informace o Bulharsku

 

obzor

Stránky Bulharsko.net píše Yuhů, tedy Dušan Janovský. Kontakt.