Turistika v Bulharsku

Několik důvodů, proč je Bulharsko (/a zejména bulharské hory) pro turistiku velmi vhodná země:

  • velmi hustá síť turistických ubytoven, tak zvaných chyž
  • mezi chyžami vedou turistické značky
  • dost často jsou někde přístřešky určené pro turisty nebo pastýře
  • levné ubytování nabízejí kláštery
  • češma s pitnou vodou je u cest běžná věc
  • kempování na divoko není kromě turistických oblastí fakticky nikým postihováno
  • i v profláknutých oblastech se obvykle dá sehnat ubytko, třebas dráž
  • infocentra docela fungují
  • v horách je i během parného léta příjemně
  • do hor jezdí pravidelné mikrobusy a do Bulharska se dá relativně snadno dostat
  • polévku, čaj a salát dostanete cestou v každé hospodě
  • po Bulharsku se výborně jezdí na kole

Bulharsko je krásná země a hory tvoří více než 60 % povrchu Bulharska. Takže třeba pro mě ideální cíl letní turistické dovolené.

Turistická chata = chyža - Turistické značky - Přístřešky - Ubytování v klášterech - Spaní na divoko - Pitná voda - Mapy a průvodce - Hlavní turistické oblasti - Cestování na kole

Turistická chata = chyža

Chyže jsou nejčastěji chaty, kde mohou turisté přespat, občas se i najíst. Ubytování je jednoduché, ale levné. Po celém Bulharsku je jich několik stovek. Je to nejčastěji chata někde v lesích nebo na okraji vesnice, méně často skupina staveb.

V Čechách to není úplně běžná představa, že byste prostě někam přišli a tam se za 150 kč ubytovali. V Bulharsku jo. Pouze jednou z asi 20 případů jsem se setkal se situací, kdy bylo v ubytovně plno a nevešli jsme se (jednou v pátek v Karlovu, ale to byl spíš hostel).

Chyže jsou vyznačené v turistických mapách, hlavně v papírových turistických. Ale i na openstreetmaps většina chyží vyznačená je. Mezi těmito chatami zpravidla vedou turistické značky. Jsou vedeny tak, aby přibližně za půl dne pochodu došly k další chatě.

Některé chyži, které jsou vyznačené v mapě, nefungují. Zpravidla se to ví na informačních centrech nebo -- a to zejména -- na sousedních chyžích. O chatu se stará člověk, kterému se říká chyžar.

Pokud jde o jídlo, je to různé. Někde nevaří vůbec (Ambarica), jinde třeba jenom něco malého (chléb, ryba), někde mají celé restaurace s bohatou nabídkou (Vichren, Trigradske skaly).

Ubytování je jednoduché. Pokrývky sice obvykle ve výbavě mají, ale také ne vždycky a hlavně to často bývají nějaké staré deky. Mnohem lepší je používat vlastní spacák.

Chyža se do angličtiny přepisuje jako hizha, takže když zadáte hizha do Google maps, vypadnou právě tyhle turistické ubytovny. Podobně funguje, když se hledá azbukou хижа, ale chce to napřed zazoomovat na Bulharsko.

vichren chata pirin 6784
chyža Vichren

vichren ubytovani chatka pirin 6778
vnitřek chatky u chyži Vichren

ambarica 4421
chata Ambarica


chyža Orfej


chyža Tešel

karlovo 4187 turisticka ubytovna
turistická ubytovna v Karlovu

Turistické značky

My Češi jsme českým turistickým značením zmlsaní. Nikde na světě nejsou tak dobře značené cesty jako u nás, takže ani v Bulharsku to nemůže být tak skvělé, jak jsme na to zvyklí z českých zemí. Přesto musím říct, že se úroveň turistického značení za tu dobu, co do Bulharska jezdím, znatelně zlepšuje. Pravděpodobně za to můžou různé evropské projekty, protože jsou tam dost často cedule, že EU přisypává.

Základní podoba značek v terénu odpovídá českému standardu s dvěma vodorovnými bílými pruhy a barevným pruhem uprostřed. Zřejmě to okopírovali. Tím naneštěstí podobnost končí. Značky nejsou v terénu tak hustě, aby se z cesty nedalo sejít. Také ne vždy vede cesta lesem, takže se značky často jenom cákají barvou na kameny. Hlavně je ale dost zmatek v tom, jaké značky jsou v jakých mapách a jak jsou tam značené. Když to shrnu, tak jsou v každé mapě jiné a také je v terénu dost různých značených tras, které nejsou v žádné mapě.

Ale není to tak strašné. Na všech základních papírových turistických mapách jsou značky vyznačené. Žluté, modré, červené, zelené a navíc nějaká ta oranžová. Naneštěstí jsem nenašel žádnou on-line mapu, která by turistické značky měla vyznačené (hledal jsem leccos, převážně walking trails, hiking trails apod.). Takže plánování na počítači udělat moc nejde, jenom s papírovou mapou. Téměř se ale lze spolehnout na to, že na skoro každou turistickou chyžu nějaká ta značka vede.

aladza turisticke ukazatele 2786

Přístřešky

V Bulharsku jsou dva druhy přístřešků:

  • oficiální turistické přístřešky, anglicky v mapě označené jako shelter, bulharsky zaslona. Dá se v nich spát. Jsou často někde v divočině u turistické značky.
  • přístřešky u cest, zejména u menších asfaltek, ve kterých jsou obvykle lavice a stůl, někdy i krb. V nich se spí hůře, protože se na zemi musí udělat místo, ale i v nouzi by to byl dost komfort. Téměř vždy je v bezprostředním dosahu pramen s pitnou vodou. V mapách chybí. Jsou jich po celém Bulharsku stovky a možná i tisíce. Zpočátku jsem je fotil, ale pak jsem se na to vykašlal.

Přístřešků je rozhodně nejvíc v Rodopech. Dá se skoro říct, že v Rodopech se dá cestovat bez deštníku. Když to vypadá na déšť, dá se dojít k nejbližšímu přístřešku a schovat se.

Některé přístřešky mají své krby kvůli tomu, aby Bulhaři nerozdělávali ohně, kde je napadne, ale jenom na bezpečných místech.


Různé přístřešky, většinou v Rodopech

Ubytování v klášterech

Jak už jsem zmínil na stránce o ubytování, v Bulharsku se dá bydlet po klášterech. Většinou je kvalita ubytování nízká, ale na přespání to bohatě stačí. Klášterů je víc v oblasti Staré Planiny, naopak v Rodopech je jenom jeden (Bačkovský).

trojansky monastir 4623
Trojanský klášter

sokolsky monastir 5245 zahrada
Nádvoří Sokolského kláštera


Pokoj v Drjanovském klášteře

Spaní na divoko

V Bulharsku s výjimkou pobřeží a chráněných zón národních parků nikdo moc neřeší, když si postavíte stan někde v lese nebo na horách. Spíš je problém najít rovný plac, než hezké místo.

Trochu horší je to s rozděláváním ohňů. Doporučuji spíš vzít si vařič, třeba plynový. (V Sofii se dá bomba sehnat v obchodě Stenata.)

V bulharských horách je překvapivě mnoho vybydlených nebo nedostavěných objektů. Bývaly to asi nějaké zotavovny, dnes už je to jenom pár zdí a střecha a i okolní nepořádek už časem zarostl. Na nouzové přespání velmi dobré.


Stanujeme u jezera Dospat


Kempujeme na Široke Poljaně


I jiní kempují na Široke Poljaně

Pitná voda

V Bulharsku je v horách pitná voda téměř na každém rohu. Mají tu zděné studánky s napajedly, do kterých jsou přivedeny natlakované hadice z výše položených pramenů. Stejně jako v Turecku se takové studánce v Bulharsku říká češma (v Turecku çeşme). Znamená to, že se dá cestovat jen s jednou lahví a voda se vždy někde dobere. Na vrcholových oblastech Rily a Pirinu to ale nemusí platit, tam je lepší si cestu naplánovat podél zdrojů vody.

Ve městech není problém pít vodu z veřejné vodovodní sítě.

Mapy a průvodce

Papírové mapy bulharských hor se dají koupit v bulharských knihkupectvích, ve stáncích a v infocentrech. Já jsem nejvíc nakupoval v obchodě Stenata v Sofii. V Praze je šance, že budou mít mapy v obchodě Kiwi v Jungmannově ulici. Rilu, Pirin a dvoje Rodopy mají v Mapis.cz na  náměstí Kynských. Nějaké mapy bulharských hor vám můžu půjčit, když se stavíte v Praze na Andělu, ale nemám Rilu a východní Rodopy (ztratil jsem je cestou). Můžu půjčit i tištěné průvodce. Nejlepší průvodce na Rilu a Pirin s padesáti trasami je od Freytag & Berndt, napsal to Václav Klumpar.

On-line mapy klasicky

  • mapy.cz
  • maps.google.com
  • openstreetmaps.org

Ale jak už jsem zmínil, turistické značky v nich zaznamenané nejsou. Můžete zkusit i mapy.cz, ale pro Bulharsko používají podklady z Openstreetmaps. Snad by mohly pomoci i nějaké moje v terénu vyfocené mapy.

Na off-line mapy používám stažené mapy v aplikaci mapy.cz. Stačí stáhnout celé Bulharsko, má asi 300 MB. Líbí se mi mapový klíč (barvy apod.).

Dříve jsem v mobilu měl aplikaci maps.me nebo maps.me lite. Je jak pro iPhone, tak pro Androidy (možná i pro MS, nevím). Zazoomuje se na Bulharsko a aplikace vyzve ke stažení celého Bulharska. Je to asi 300 MB, takže přes wifi za pár minut. V terénu potom funguje včetně GPSky bez připojení k internetu. Stejně jako mapy.cz má podklady z Openstreetmaps.org.

Velké turistické průvode jsem používal dva. Lonely Planet a Rough Guide. Zatímco Rough Guide je větší, ukecanější a občas hrubě nepřesný, Lonely Planet zase ignoruje celé velké oblasti Bulharska. Na cestování po městech jsou tyhle těžké průvodce docela fajn, do hor je lepší si je nebrat, protože nic kromě měst nepopisují a jsou zaměřené na cestovatele s vlastním autem. Ostatní menší průvodce typu Bulharsko do kapsy a podobné jsou pro turistiku úplně k ničemu, protože vzletnými slovy popisují jenom nejprofláknutější města a pobřežní destinace. Dozvíte se, jak je všechno úžasné a čarokrásné, ale tím to končí.

Hlavní turistické oblasti

Když pominu pobřeží a města, zbývají hory. Jsou to:

Pirin a Rila jsou vysoká pohoří, větší než Tatry. Stará planina mi nejvíc připomínala Muránskou planinu a  Rodopy jsou trochu jako Šumava.

Další zajímavé a turisticky neprozkoumané oblasti jsou Strandža, východní Rodopy, Vračanský Balkán u města Vraca a Stredna Gora. Jeďte do Bulharska a objevte další!

Cestování na kole

Kolo jsem si vzal do Bulharska dvakrát. S kamarádkou jsme poprvé jeli ze Staré Zagory do Velkého Tărnova. Podruhé s jinou kamarádkou jsme projeli od západu k východu Rodopy. Bylo to fajn, rozhodně doporučuji si kolo s sebou vzít. Dají se najít i organizované zájezdy akčnějších cestovek, které obvykle míří do oblasti Rodop, která je asi na cykloturistiku nejzajímavější. Trasy organizované cestovkami jsou ale vhodné pro horská kola a jízdu na lehko, protože cesty, po kterých cestovky v Rodopech jezdí, nejsou dobře sjízdné trekovými koly na těžko.

O cykloturistice mám celý web cyklobrašny.cz (napsal kamarád Jeroným). Dočtete se tam mimo jiné, jak zabalit kolo do letadla. Letadlem se dá dorazit většinou do Burgasu. Ještě zabalená kola je možné převézt MHDéčkem č. 15 na autobusák autogara jug a dál se zabalenými koly cestovat autobusy jako s bagáží. Teprve v cílové destinaci se kola sestaví. Při návratu sestavuji kolo v posledním hotýlku v Burgasu nebo v Pomorie a z něj si obvykle objednávám taxík na burgasské letiště. V případě, že letím do Sofie, tak kolo sestavuji buď na letišti, nebo s ním doporučuji popojet metrem ještě ve sbaleném stavu, protože do metra se s kolem smí až po 21. hodině.

Kola berou i autobusy jako bagáž. Do mikrobusů se jich nevejde moc, ideálně jedno, v nouzi dvě a limitně tři (vyzkoušeno, ale musela se rozebrat do mrtě včetně sedel). Do většiny autobusů stačí do nákladového prostoru složit kolo bez předního kola, některé autobusy ani kola rozebírat nepožadují (záleží na tom, jak moc jednou plné). Důležité ale je vychytat velký bus (goljamij bus), protože do mikrobusů řidiči skládají kola neradi.

V Bulharsku nejsou moc cyklotrasy. Vědomě jsme jeli po jedné, ale brzo jsme ji ztratili, protože v terénu prostě nebyla značená. Ale ono to nevadí. Prostě se jezdí všude, stezka nestezka. Kola jsou v Bulharsku úplně skvělá na překonávání středních vzdáleností, obvykle z města do přírody nebo i po městech.


Kolo smontované, aby se dalo přepravit letadlem, po rozbalení. Vedle leží futrál. Na první fotce už chybí řidítka.


Přeprava kola mikrobusem. Je potřeba demontovat přední kolo. Při vystupování z mikrobusu je potřeba pečlivě počítat brašny.


Model brašen 2015


stoupání na Karatepe


Cesta mikrobusem do Smoljanu


letáček v hostelu v Sofii o půjčovně kol

 

Předchozí stránka: Bulharské počasí Další stránka:

Vizte též: Cestování po Bulharsku, Proč do Bulharska

 

Bulharsko > Turistika

stara planina 5206 turisticke znacky
divné značky na stromechstara planina 5075 rozcestnik
rozcetníky skoro jako u nás


rozcestníky ne jako u nás


Náhodně objevený bývalý dřevník pod Buzludžou

 

Stránky Bulharsko.net píše Yuhů, tedy Dušan Janovský. Kontakt.