Doprava v Bulharsku

Jak se dá cestovat po Bulharsku:

Další informace o dopravě v Bulharsku.

Bulharské jízdní řády

Jízdních řády bulharských autobusů jsou na http://avtogari.info/, které mají též anglickou verzi, takže se tam může psát i latinkou. Vyhledávání umí pouze mezi většími městy a neumí prohledávat ani jména zastávek. Anglickou verzi nemají. Neobsahují městské spoje, pouze meziměstské, takže například spoje na letiště jsem tam nenašel. Přesto je to nejlepší pokus o nějaký bulharský idos.

www.centralnaavtogara.bg je velmi dobrý vyhledávač na spojení ze Sofie (také mezinárodní), ale zbytek Bulharska neumí. Vpravo nahoře se přepněte na anglickou verzi a pak v horním menu klikněte na Timetable.

Vyhledávání bulharských vlakových spojů funguje na http://razpisanie.bdz.bg/?lang=en (anglická verze).

Autobusem

Autobusy jsou v bulharsku fajn. Dálkové autobusy jsou asi tak stejně drahé nebo levnější než u nás. To je dáno silným konkurenčním prostředím. V Bulharsku působí nejméně dvacet významných autobusových podniků s mnoha pravidelnými linkami.

Dálkový bulharský autobus je zajímavý tím, že v něm téměř vždy hraje video. Jedna obrazovka je nad řidičem, druhá zhruba uprostřed autobusu. Zvuk není moc ztlumený. Obvykle dávají nějakou akční americkou béčkovou nebo céčkovou střílečku s bulharskými titulky. Mně to velmi rušilo, ale dost Bulharů ten film za jízdy fakt sledovalo.

Kromě řidiče je v autobusu také průvodčí a to jak na dálkových trasách, tak v MHDéčku. Průvodčí prodává nebo kontroluje lístky. Dle mého názoru je to značné plýtvání pracovními silami, ale asi tu jsou platy fakt tak nízké, že si to mohou dovolit.

Autobusovému nádraží nebo zastávce se říká avtogara (což si pamatuju jako auto-garáž; z diskuse jsem se dozvěděl, že to je z francouzštiny; hodí se to pamatovat, i autobusáky v Istanbulu se jmenují otogar, v portugalsku autogar). Bulharská autobusová nádraží se od těch českých dost liší. Množstvím stánků různých dopravních kanceláří se spíš podobají letištím. Opět obrovská přezaměstnanost. Na celém autobusovém nádraží řeší dvacet lidí to, co by u nás zvládly dvě šikovné holky s jedním počítačem. (Jedinou čestnou výjimku jsem ochoten přiznat sofijské nové avtogaře, tam byl fakt frmol.) Chcete-li si u stánku v avtogaře koupit jízdenku, napřed vás chvíli posílají od čerta k ďáblu, než se trefíte do toho správného stánku ke správné firmě. Jak si konkuruje více společností, tak to sice vede k nižším cenám, ale některé informace se vůbec nemusíte dozvědět. Například v Kitenu má stánek asi 8 společností, ale lístky na spoje dolu na jih do Achtopole se tu stejně neprodávají, protože je provozuje nějaká devátá a desátá firma. Jejich jízdní řád není na oficiálním tablu, ale na jakési boční nástěnce v rohu.

Lístky do autobusů se zpravidla mají kupovat předem, obzvlášť na dlouhé spoje. Jestliže přijdete do autobusu na poslední chvíli a budete chtít koupit lístek až tam, může se stát, že vás odmítnou s tím, že je prý plno. (Mně se to stává často.) Na druhou stranu v místech, kde není prodejna biletů (lístků) nebo kde nemá zastoupení patřičná dopravní firma, budete platit až v autobuse. Hned při nastupování se řidiči neplatí, musíte počkat a až potom za jízdy přijde průvodčí.

doprava sozopol jizdni rady 3231
Jízdní řády v Sozopoli mezi jinými plakáty.

doprava sofie jizdni rady mezinarodni autobusy 2592
Mezinárodní autobusy v Sofii mají solidní tabuli s časy odjezdů.

doprava primorsko jizdni rady 3269
Na autobusáku v Primorsku se o nabídku spojení starají trochu lépe než jinde.

Jízdní řády na autobusy a mikrobusy neexistují nijak centrálně, ale jsou tak nějak pokoutně vylepené nebo v lepším případě vytištěné na kovové ceduli. Pokud na trase působí více dopravců, musíte projít pečlivě všechny informace. Jízdní řády neobsahují jako u nás kompletní soupis stanic, kudy to kdy jede, ale pouze uvádějí časy, kdy to kam odjíždí odsud. Bulharskému člověku to zřejmě stačí, asi jsme my Středoevropané poněkud zmlsaní. V Bulharsku je ale v jízdních řádech prostě bordel, toť můj závěr. Pokud vím, neexistuje žádná centrální internetová stránka s jízdními řády, jako jsou u nás IDOS. Ale mohu se mýlit a třeba něco takového existuje (ocením radu nebo odkaz).

Mikrobusem

Mikrobusy se šestnácti sedadly buďto jezdí po individuálních trasách, nebo jezdí na autobusových linkách místo autobusů. Dost často se vám může stát, že prostě čekáte na autobus, načež místo něj přijede mikrobus. Ceny mikrobusů jsou stejné jako v případě autobusů. Pak také existují jenom-mikrobusové linky, které údajně odjíždějí ve chvíli, kdy se vůz zaplní (po způsobu tuniských louagí). Tak to prý funguje hlavně kolem turistických oblastí (například na lince Balčik - Albena). Jsou o chlup dražší než autobusy.

doprava mikrobus 2940
Srdcervoucí událost, tahle cesta mikrobusem. Drncal jsem ještě půl hodiny a tlak mi klesl až druhý den.

Jízda mikrobusem patří rozhodně k vrcholným zážitkům bulharského cestování. Řidiči mikrobusů podél pobřeží jsou šílenci k pohledání. Jezdí příšerně, rychle, agresivně a ignorují dopravní předpisy. I na zcela rovné silnici jsou schopni svůj vůz rozdrncat a rozvibrovat, že máte pocit startujícího raketoplánu. Dělící čára na silnici je pro ně čárou vodící, takže jsou-li na silnici chvíli sami, zabírají dva pruhy a často i kus protisměru. Jak ale jezdí mikrobusy rychle, tento způsob cestování mi přišel jako celkem svižný. Neřekl bych, že jsou mikrobusy nebezpečné. Spíš jsou velmi vzrušující a někdy až moc. Postupně jsem si sedával dál a dál dozadu, abych raději neviděl, co se před námi děje.

Trochu jiná situace než na pobřeží je ve vnitrozemí. Tam jsou mikrobusy normální způsob dopravy.

MHDéčkem

Místní hromadná doprava je v Bulharsku celkem slušně rozšířená. Přišlo mi, že jaksi splývá s meziměstskou dopravou, takže často mezi jízdními řády meziměstských autobusů naleznete zmínku o tom, že existuje ještě jakýsi místní spoj číslo 8 a ten náhodou někam jede. MHDéčko má také širší dosah, než jsem čekal. Například z Burgasu jezdí nějaká místní linka za pár šupů (přesněji asi za 80 stotinek) do Nesebaru, což už je kus cesty. Přirovnal bych to k pražské integrované dopravě jezdící do Kladna.

Lístek na MHDéčko můžete shánět po trafikách, ale mnohem lepší je prostě nastoupit si a počkat, až vás průvodčí zkásne.

doprava burgas jizdni rad mhd 3584
Ručně psaný rozpis časů linek MHDéčka, jak staví u nádraží v Burgasu.

Na místech, kde je více zastávek, bývá celkem problém zjistit, odkud který spoj jede. Na zastávkách totiž obvykle nejsou uvedena čísla autobusů, které zde staví. Musíte se vyptat místních obyvatel. Jízdní řády MHDéčka oficiálně myslím nikde neexistují, ale pokud po větší zastávce (jako je třeba ve Varně u Katedrály nebo v Burgasu u nádraží) chvíli šmejdíte, někde bude zastrčený ručně psaný rozpis časů (расписание). Ale nedodržuje se, nebo jak kdy.

V Sofii je nové metro s turnikety a dvěma propojenými trasami.

Stopem

Nebylo pro mě překvapením, že se v Bulharsku stopem jezdí výborně. Je ale fakt, že až tak hladké cestování jsem nečekal. V Bulharsku je (narozdíl od západní Evropy) hodně chudých lidí, takže místní mají pro stopující pochopení. Já chudý nejsem, ale stopem rád jezdím kvůli lidem, abych je poznával a popovídal si. V bulharském vnitrozemí se stopuje lépe než na pobřeží, ale i tam se stopovat dá, i když jsem občas čekal dlouho. Jednou jsem vyměknul a šel jsem na autobus, jindy mi zastavil mikrobus, tak jsem zaplatil.

Je to jako všude na světě. Je potřeba najít správnou silnici, mít za sebou místo na zastavení a mávat. Jako všude na světě se hodí cedule s několika písmeny názvu místa, kam jedete. Jestli ale chcete něco chytit v Bulharsku, napište si ceduli cyrilicí (azbukou). Další rady najdete na mé staré stránce o cestování autostopem.

Taxíkem

Taxíky jsou nejdražší a hned po stopování nejpohodlnější dopravní prostředky. Máte-li k cestování taxíkem odpor vytvořený zlodějskými cenami pražských taxikářů, zkuste v Bulharsku přemýšlet jinak. I v Bulharsku jsem viděl pochybnější taxikáře číhající kolem hotelů, letišť a autobusových nádraží, ale pokud si cenu uhádáte ještě před nastoupením a bude pro vás akceptovatelná, tak se není čeho bát. Běžná cena počítaná taxametrem vychází asi na 5 Kč za kilometr plus nějaká malá nástupní taxa. V noci jsou ceny dvojnásobné, ale to mi stále přijde dobře snesitelné. Necháte-li si ale počítat taxametrem, ujasněte si předem cenu za kilometr. V Sofii mi přijde taxík i jako dobrý způsob cestování mezi památkami nebo do blízkých hor a vsí (protože z centra Sofie se nedá stopovat a zorientovat se v MHDéčku je složité).

Vlakem

Vlaky jsou podobné jako u nás. Železniční síť není tak hustá, ceny jsou asi na 70 % ceny českých vlaků. Kvalita vlaků může být různá, ale seznámíte se s místními lidmi, kteří jsou fajn. Frekvence spojů na důležitých tratích je docela dobrá, například ze Sofie k moři to jezdí 5x denně (včetně nočních spojů).

Chcete-li se ve městě dostat na nádraží, ptejte se, kde je ŽP gara. ŽP znamená železna puť. Jak už jsem uváděl, bulharský Idos na hledání vlakových spojů je bdz.bg.

doprava 4106 nadrazidoprava 4107 zachod ve vlakudoprava 4109 vagondoprava 4137 vlak

Autem

Auto si můžete v Bulharsku půjčit nebo přijet vlastním. Ceny půjčoven aut se zhruba drží evropského standardu, ale kvalita aut bývá trochu horší. Na pobřeží jsem v půjčovnách viděl nabídky půjčení aut kolem 800 Kč na den (30 €), ale jakmile jsem se trochu cukal, dostával jsem lepší nabídky až k 20 a 15 € na den, to ale pouze v případě půjčení auta na víc dnů. Jestli máte pocit, že půjčování auta není nic pro skutečné cestovatele, tak jsem si to dříve taky myslel. Pak jsem si ale udělal řidičák a přišel jsem půjčovaným autům na chuť.

Neviděl jsem nikde půjčovnu kol ani motorek. Možná jsem se jenom špatně díval.

Provoz a pravidla

Autem se v Bulharsku dostanete skoro všude. Dost málo se dodržují pravidla provozu. Já sám jsem v Bulharsku neřídil, ale musím říct, že bych ani nechtěl. Předjíždí se nebezpečně a kdo může, hází myšky. Semafory mi přišly v celém Bulharsku dost špatně seřízené, jsou tam zbytečné prodlevy a zbytečně dlouhé intervaly pro odbočování doleva. Semafory v Bulharsku mají ale i své klady. Jednak jsou umístěny i za křižovatkou (podobně jako v Americe) a za druhé často mívají odpočítávání v sekundách, takže víte, za kolik sekund naskočí (nebo se vypne) zelená. Naštěstí Bulhaři semafory respektují. Na rozdíl od jiných jihoevropských zemí se zde na červenou neodbočuje doprava, je to tedy normálně jako u nás.

doprava pomorie parkovani barely 3096
Barely s vodou znamenají "zde neparkuj". Svérázná rezervace. Foceno v Pomorie, ale běžné v celém Bulharsku.

Dopravní značení mi přišlo celkem dobré, ale všichni Bulhaři jej pečlivě ignorují. Hlavně při parkování. Třeba u nás taková ta modrá kulatá značka s červeným křížem znamená "zákaz stání a zastavení" a když za ní někdo zastaví, tak dostane pokutu nebo je odtažen. V Bulharsku tatáž značka zřejmě znamená pouze "tato ulice by byla fakt hezká, kdyby v ní bylo víc místa". Pokud za takovou značkou nějaký Bulhar zastaví a stojí, tak ví, že se mu nic nestane. Takže tam všichni normálně parkují. Možná ta značka ve skutečnosti znamená "zákaz parkování pro cizince", nevím. Modré a žluté pruhy nebo rezervace jsou taky pro srandu králíkům. Svoje právo na parkovací místo si Bulhaři raději vynucují umisťováním barelů s vodou na místo, odkud odjeli. Překvapivě jim to funguje. Jiný kraj, jiný mrav.

Rychlostní limity jsou v Bulharsku 50 - 90 - 120, ale taky na ně všichni dlabou. Dopravní policie je na silnicích velice zřídka a kontroluje hlavně cizince (poznají je na dálku podle toho, že svítí i ve dne). Bulharské silnice považuji za dobré. Ve srovnání se sousedním Řeckem mi přijdou až velmi dobré (hlavně širší), jinak jsou jenom o chlup horší než silnice české. Hlavní silnice jsou překvapivě často čtyřproudé i v místech, kde by stačily pruhy dva. Tedy podobné plýtvání místem jako v Rusku nebo v Turecku.

Pěškobusem

V Bulharsku se dá chodit dobře, je to zábava jako všude na světě.

Pěšky budete muset chodit ve městech. Chodníky mají kvalitu různou a určitě horší než u nás, ale téměř nikde nechybí (absence chodníků je běžná třeba v Řecku). Přechody pro chodce se často značí buďto žlutou zebrou nebo pouze bílým šrafováním okrajů přechodu. Pozor, v Bulharsku chodci nemají přednost ani na přechodu! A řidiči jim to výrazně dávají na vědomí.

Při procházkách městy zjistíte, že bulharská města oplývají malými zdroji pitné vody. Tu studánka, tu pumpa, tu svatý pramen. Kde není voda ze země, tam aspoň někde trčí trubka s kohoutkem. V parném létě je to moc příjemné. Možná je to zvyk z Tureckých časů (v Turecku se těmhle všudypřítomným kohoutkům říká çeşme).

aladza turisticke ukazatele 2786
Tištěné turistické kilometrovníky s grafickým znázorněním stezky. Roli ukazatele "zde se nacházíte" plní malé červené nálepky.

Turistikou se na této stránce nezabývám, ale cestiček v terénu je dost. Turistické značky jsou značeny stejně jako u nás dvěma bílými pruhy s barevným středem, ale celá značka je asi o polovinu větší. Zajímavě vypadají turistické směrovky a kilometrovníky. V poslední době se síť značených cest docela rozvíjí, hlavně v národních parcích.

Na kole

Fotky a povídání o cykloturistice po Bulharsku jsem přesunul na stránku o turistice.

Komentáře k této stránce - Doprava po Bulharsku na diskusním webu najih.cz

Předchozí stránka: Do Bulharska autem Další stránka: Jídlo a pití

Vizte též: Jak se dostat do Bulharska, Turistika v Bulharsku

 

 

 

Bulharsko > Jak cestovat po Bulharsku

doprava balcik ceny benzinu 2870doprava burgas vlakove nadrazi 3585doprava djuni znacka 3245doprava doprava semafor sklo 2591doprava letecky letenka 3641doprava listek autobus 2663doprava slunecne pobrezi motorka 3002doprava slunecne pobrezi silnice 3001doprava sofie autobusak 2664doprava sofie odpocitavaci semafor 2602doprava sozopol autobus 3174doprava tarnovo autobusak 2669doprava 4933 silnice stopdoprava 4937 autobus

 

doprava

Stránky Bulharsko.net píše Yuhů, tedy Dušan Janovský. Kontakt.