Gabrovo

Někdejší hlavní město bulharského textilního průmyslu, Gabrovo, leží hluboko v údolí Staré Planiny. Je to takový modernější hezčí Náchod, kdybych to měl k něčemu přirovnat.

Dominantním prvkem Gabrova je řeka Jantra, prudká bystřina stékající z hor Staré Planiny. Vodní síla řeky byl pravděpodobně i důvod, proč se tu koncem 18. století rozvinul průmysl. Město údajně založil kovář Račo pod mohutným habrem (v bulharštině габор) a brzo sem přišli další řemeslníci. Technologie té doby se dají najít v etnografickém muzeu Etăr asi 6 km dál do hor. Dnes už průmyslovou minulost a současnost Gabrova připomínají jenom velké tovární komplexy dál od centra, z velké části opuštěné nebo chátrající.

Centrum Gabrova je docela příjemné. Má cosi jako historické centrum s kostely, staršími domy a dokonce s několika obrozeneckými domy, i když to vůbec není taková bomba jako jiná místa v Bulharsku. Docela malebné jsou mosty přes řeku se sochami. Staré domy jsou v některých úsecích centra nahrazeny "moderní" zástavbou z dob kumunismu, ale tady to nějak nevadí. Největší moderní plac je u městského úřadu na levém břehu. V úřadu (obština) se nechází turistické informační centrum Gabrova a okolního regionu. Paní mluví rusky i anglicky a rozdává různé mapy. Sehnat zde turistickou mapu Staré Planiny se nám sice nepovedlo, ale jakýsi přehled horských ekotras nám potom pár dnů v horách poskytoval základní orientaci.

Gabrovo mi připadalo stále prodchnuté atmosférou národního odboje konce 19. století, nevím proč. Možná protože tenkrát se Bulharsko probouzelo, v horách v okolí Gabrova byl živý odboj proti Turkům a protože tuto dobu připomíná většina soch a památníků.

Fasáda domu chumoru a nějaké sochy kolem

Kousek od autobusového nádraží, asi 7 minut od centra, stojí asi hlavní atrakce Gabrova -- Dům chumoru a satiry (Дом на хумора и сатирата). Zajímavý je tenhle dům hlavně pro Bulhary, protože se v něm natáčely oblíbené televizní estrády. Pro cizojazyčné turisty to asi moc nebude, i když spousta chumoru je zřejmě obrázková. Gabrovo je prý něco jako bulharský Kocourkov. Bulhaři se nám snažili vysvětlit místní vtipy, moc jsem to nepobral. Prý třeba zkracují kočkám ocasy, aby mohli rychleji zavřít, aby jim neutíkalo teplo. A pak chudinky kočičky prohazují komínem, když chtějí komín čistit, aby ušetřili za kominíka. Brrr. Raději jsme prohlídku vnitřku domu chumoru odmítli. Projít tři patra muzea humoru by trvalo prý hodinu a stálo by to 3 Lv. Venku jsou instalovány nějaké rádoby vtipné sochy.

Odjezdové časy autobusů z Gabrova

Hlavní autobusové nádraží leží asi 10 minut pěšky od centra dolů (na sever). Velmi dobré dopravní spojení má Gabrovo s Velkým Tărnovem, Sevlievem, Trjavnou, přes hory s Kazanlăkem a na spoustu dalších míst. Na nádraží jsou klasicky nějaké stánky s jídlem a celkem velká hlavní místnost s cedulemi.

Gabrovo chápu hlavně jako perfektní výchozí bod do okolních končin Staré Planiny. Ubytování v Gabrovu sice moc skvělé není (doporučuju raději vyjet do Sokolského kláštera), ale je to dopravní centrum. Z míst stojících za návštěvu zmíním vesnice Boženci a Trjavna, Drjanovský klášter, Sokolski klášter. Autobusem směrem na Kazanlăk se dá dojet do průsmyku Šipka (památník) a případně do vesnice Šipka na druhé straně hor.

Říčka Jantra